Že nevíte, kdo je Ňina? Představím... Je to cvaklá bakalářka, která si prodloužila studium, a jelikož má teď až do září volno, uvázala se, že vypomůže své vlastní tetě a bude hlídat dva malé draky - Teku a Tutu (rozuměj dvouletá dvojčátka, občanskými jmény Tereza a Zuzana) a za tímto účelem se dokonce postěhuje do metropole vlasti české, alias hlavního města Prahy, jelikož výše zmiňovaná teta tu bydlí. Tak už víte, kdo je Ňina?:)
Pokud by vás zajímal původ tohoto oslovení, neptejte se... příručku myšlenkových pochodů dvouletých dětí nejspíš nikdo nenapsal... Jak ze slova "Zdeni" vznikne Ňina/Ňiňa je pro mě malým tajemstvím:)

No tak tahle Ňina už zjistila, že na to, aby člověk zažil chvíle adrenalinu a dobrodružství, nemusí nikam do džungle, ba ani na Aljašku, stačí pár dnů s dětmami... Kdo nevěří, může si je přijít někdy "vypůjčit" a zažít na vlastní kůži, kdo zažil, ten věří:) Tahat během dvou dnů dvakrát děti zpod spadlé komody, zatímco vám na plynový sporák kýpe polévka a v troubě se pálí zemáky, ani člověku v plné síle zrovna nepřidá, v člověku zničenému z předchozích dnů může zanechat trvalé následky... Stejně jako chytání dětí padajících ze schodů, houpaček a jiných záludností.

Ovšem krom postřehu si lze s dětmi cvičit i různé další dovednosti... např. znalost písní lidových a jiných:)
Jelikož jsou to děti velmi chytré a s dobrou pamětí, zpíváme si už spoustu písniček dohromady (někdy dokonce trojhlasně:)). A to jsou potom skvosty, které stojí za to zachovat pro budoucí generace. Viz např.
Ňina: "Nebyla to holubička, byl to..."
Teka: "píp"
Načež došlo k vylepšení a příští pokus zněl:
Ňina: "Nebyla to holubička, byl to..."
Teka: "KOS"
Mimochodem, kos je slovo, které nám moc dobře jde, proto první básnička, kterou jsme se naučily, byla Ten náš Karel, to je kos, ztratil boty, chodí bos. Samozřejmě by Teka nebyla Teka, aby neudělala nějaký ten upgrade:) Tak jsme mohli jeden večer slyšet: "Ten náš Karel, to je... BOS"