Tak jsem se tak dnes poránu plahočila v dešti na tramvaj pod svým krásným velkým deštníkem, který je schopný schovat tak 3 osoby minimálně:), ovšem má taky svou váhu... A tak jsem si vzpomněla, jak krásné to bylo před pár dny, kdy sice taky pršelo, nicméně ten deštník jsem nemusela vláčet já:) A tak jsem zauvažovala, o kolik má žena lehčí život s chlapem:)
Předně: když prší, nemusí si nést sama deštník:) No a pokračujme:
Když jde z nákupu, nemusí vláčet všechny ty těžké tašky.
Je tu někdo, kdo jí pomůže s úklidem.
Když se jí nechce umývat nádobí, je tu někdo, kdo ho umyje za ni. (tak, teď si určitě řeknete, že kecám, ale fakt ne...jen musíte najít takového, kterého baví mytí nádobí:))
Když se jí v pokoji objeví protivný hmyz, má po ruce někoho, kdo ho zlikviduje, případně aspoň šetrně odstraní.
Má někoho, kdo jí pomůže pověšet prádlo.
Když nemůže někam dosáhnout, má někoho, kdo jí podá věc, kterou potřebuje.
Má pro koho vařit a má taky někoho, kdo její kuchařský um ocení.
Má někoho, kdo jí pomůže pohlídat svěřené děti v parku.
Má taky někoho, kdo je ochotný si s těmi dětmi hrát, když ona zrovna vaří oběd.
Má někoho, kdo jí podá ruku, když potřebuje někam vylézt nebo odněkud slézt.
Když si neumí něco udělat na počítači, je tu někdo, kdo jí poradí (za předpokladu, že to není computer-analfabet, samozřejmě:))
Když jí není dobře, má někoho, kdo jí podá sklenici vody nebo uvaří čaj.
Když jde s někým, nemá strach, že ji někdo přepadne v podchodu do metra.
Když ráno vstává, má někoho, kdo jí poví dobré ráno.
...
Kdybych chtěla vypsat všecko, byl by to jó dlouhý článek:) A navíc, během té pětiminutové cesty na tramvaj toho člověka moc napadnout nestihne:) A taky - kdybych sem vypsala všecko všecičko, tak mi pak určitě někdo začne závidět a ještě mi ho bude chtít sebrat=o) Kdepak, hezky si najděte toho svého, však on někde bude:)
A určitě se taky najde někdo, kdo mi napíše, o kolik je taky TĚŽŠÍ život s chlapem:) Jo, to nepopírám, ale o tom napíšu třeba někdy jindy...:)