Teď jsem při pročítání blogu zjistila, že tu chybí jeden zážitek z parku, který rozhodně stojí za zdokumentování...

To tak Ňina jednoho slunečného odpoledne po procesu nakrmení divé zvěře a oblékání dvou chobotnic popadla do jedné ruky Teku, do druhé Tutu, do třetí... no chtějte počty po člověku, který neví, kde mu hlava stojí a jestli má dřív pořádat jedno děcko nebo druhé nebo třetí nebo čtvrté... (ne, že bych jich bylo tolik, ale někdy vydají i za 20 :-)) Ale když jinak nedáte, tak tedy na záda... batoh s bábovičkami a šupajdilo se to do parku na písek, tentokráte i s Obim.


Děcka si spokojeně hrály, Ňina s Obim spokojeně seděla na lavičce a semtam zasahovala při sypání písku na nepatřičná místa (tj. na tričko, do vlasů a do botiček), když klidnou pohodu osamělosti vyrušila příchozí maminka vezoucí a vedoucí 2 caparty. Klučina už větší, šikovný, se usadil též na písku, načež zjistil, že nemá ve svých hračkách lopatku. To ho ale nikterak nerozhodilo, jal se ji suverénně vypůjčit od Teky:) Ňina sedíc na lavičce očekávala řev, ale holky se vzmohly jen na nevěřícné zírání... Klučina byl ale družný, hned jim tam začal stavět bábovičky a nám vykládat, jakou mají školku, kde má babičku a kde byl minulý víkend:)
V zápalu hry několikrát zopakoval: "Tahle ta lopatka má stejnou barvu jako tamten kyblík." No a Ňina - chtíc projevit zájem - říká: "A víš, jaká je to barva?" Ihned po vyslovení otázky bylo zřejmé, že se schyluje k totálnímu faux pas... Ukázal na růžovou bábovku a říká:"To je růžová...a ta lopatka...ta lopatka má stejnou barvu jak ten kyblík (s úlevou)" Jenže to se do toho už vložila maminka a zvýšeným hlasem jej začala upozorňovat, že to by měl přece vědět a jak si to představuje a ať si okamžitě vzpomene... Načež do toho přišel Obi s posledním hřebíčkem do rakve, když se na tutéž otázku zeptal Teky, kterážto suverénně odpověděla:"Modá."


Kyblík opravdu modrý byl, nicméně barva obličeje té paní měla daleko blíže k červené:) Když zjistila, že hočičkám jsou 2 roky a chlapečkovi 4, zvýšila už tak zvýšený hlas a jala se kluka osočovat, že jí to dělá schválně nebo je úplně blbej, že to už má dávno vědět a že to ani není možný, aby byl tak blbej, že i ty dvouletý holčičky to vědí a jemu už jsou 4 a naco do tý školky chodí... Chudák kluk. Vědět, že to tak slízne, byla by Ňina potichu. Ale předpokládala, že když holky umí poznat modrou, tak kluk ze školky to bude umět taky. Možná kdyby mu máma tolik nespílala a raději se ním barvy učila, tak by to i věděl...