Čím vším jde říct druhému "mám Tě rád".


Možná se někdy potýkáme s pocitem, že málo slyšíme od toho druhého tři kouzelná slůvka "mám Tě rád"... ať už od manžela(-ky), přítele(-kyně), dětí, rodičů, kamarádek, sourozenců... Zvlášť, pokud jsme ženy, přece jen jsme ve většině případů víc sluchově založené než mužská polovina lidstva:) Ale... není to náhodou tak, že nám to ten druhý říká, přímo to na nás křičí, a jen my jsme tak nahluchlí a někdy hluší jako pařezy? Vždyť "mám Tě rád" neříká jen ta dotyčná osoba, když nám to tajně šeptá do ouška.

Mám Tě rád říká i:
- uvařený čaj
- prostřený stůl
- zametená podlaha
- umytý hrníček od snídaně
- ustlaný polštář
- přichystaná svačina
- půjčená dvacka na autobus
- přišitý knoflík
- čerstvě upečená bábovka
- opravený kapající kohoutek
- čokoláda koupená v supermarketu za poslední drobné
- vyžehlená košile
- kniha vyzvednutá z knihovny
- sedmikráska utržená při procházce parkem
- lístek do kina nebo do divadla
- zapálená svíčka u večeře
- podaný kapesník, když je vám do pláče
- pohled poslaný z dovolené
- pověšená záclona
- odplevelená zahrádka
- půjčený sešit z přednášky
- nainstalovaný antivirák v počítači
- ...

Ten seznam není kompletní. A ani být nemá. Je na nás, abychom ho doplňovali a rozšiřovali. Láska je totiž nesmírně vynalézavá:)
Nebuďme hluší a nebuďme němí... Nestyďme se druhým říkat všemi způsoby, že je máme rádi. A nezapomínejme naslouchat, jak oni mají rádi nás.