aneb Co se poslední dobou dělo i nedělo v jednom bytě s dvěma dětmi:)


Ňiňa poslední dobou nemá na vypravování moc čas...
Tak za 1. Peče vánoční cukroví - aneb Zkoušeli jste, co se stane, když dáte dítěti do rukou kus těsta a válecí desku? Radost z patlání zbytků těsta do jedné placky byla tak velká, že děti kradly Ňině rozválené těsto ještě předtím, než z něj vykrájela hvězdičky a srdíčka...
Za 2. staví sněhuláky a sáňkuje -  To tak byla s dětma nejdřív "lopatovat". Jenže jak jsou ještě Tejka a Susa (všimněte si pokroku ve výslovnosti:)) přece jen na lopaty malé, tak nakonec musela Ňina jezdit s nimi. Tj. vyšlapat na kopec, sednout na lopatu, na klín si posadit jedno děcko, sjet dolů, vyšlapat na kopec, sednout na lopatu, vzít na klín druhé děcko. No a tak pořád dál. Až na konci - pozor, změna! Ňina si naložila na každé koleno jedno dítě a jela dolů s oběma.
Podobně to dopadlo i se sáňkama. Jedno dítě při rychlé jízdě řve, protože se bojí, druhé padá ze sáněk (můžete si sázet, která je která:)) a nakonec se svorně obě dvě rozhodnou jít raději pěšky a kreslit si klackem ve sněhu, takže na sáňkách se z kopce velkou rychlostí řítí jenom Ňina... no, aspoň si tu zimu letos užije:o)
Za 3. vyrábí loutkové divadlo z krabice od rýže - Stačí jedna krabice, nůžky a pár špejlí a je o zábavu postaráno. Vznikají pak takové skvosty jako Karkulka spílající vlkovi, že je dacan a má zapomenout na to, že bude papat babičku a už se nemá nikdy vracet, Smolíček Pacholíček přátelící se s Budulínkem a liška, která už bude hodná a nebude unášet Budulínka a proto si s nima může hrát... Akorát chudák liška už měla amputovaný ocas a jelen nejspíš každou chvíli ztratí své zlaté paroží. Nu což, nic netrvá věčně.
Za 4. ale co, nebudu tu vypisovat všecko, stejně to určitě málokoho zajímá:) 

Tak jen ve stručnosti několik perliček pro pobavení obecenstva:

Při cestě z parku pozorují holuba, který vzápětí odletí: "Letěl domů, jde taky spinkat... Nejdřív na nočník, potom spinkat."

Při hře na autíčko: Zuza: "Tejkó, poď sem... kde je Tejka?" Ňina: "Terka vystoupila." Zuza: "Ach Bóže..."

Přišla návštěva, máma ji představuje: "Děti, tohle je teta Helena. Řeknete jí, jak se jmenujete?" "Tejka pšece je Tejezka, neni Helena!!!"

Poté, co máma s tátou odešli do práce: "A je pokoj!"

Při debatě o Vánocích: "Ježíšek nám přinese dárky... a velký stromeček... bude dělat uch, uch, uch (to je náš zvuk symbolizující velkou námahu, např. chůzi do kopce:))

Situace: Ňina peče vánočku, zatímco nemocná máma leží na posteli a chce chvilku odpočívat. V tom jí však brání dětoši, kteří se přiřítí a začnou jí skákat po břiše...
Máma: "Nechcete se jí raději podívat, jak Ňina mísí těsto? To máma neumí..."
Zuza: "Neumí to máma, Ňina to umí. Máma umí jenom tady na posteli ležet."

Ježíšek přinesl dětem nádobíčko. Při jednom pošťuchování s mámou, kdy byla Terka "ulovena", volá na Zuzu: "Rychle, Jusanko, pšines nůž, pokrájíme mámu!"

V kuchyni stojí Zuza, kouká do země a nic neříká.
Máma: "Co je Zuzi?"
Zuza: "Čekám, co bude!"

Při odchodu z kostela: "Pápá Ježíšku, máma s tátou říkali, že Tě nesmíme budit!"