Jestli byl vstup do manželství pro mě obratem o 180 stupňů, pak stát se matkou je obratem o 180 stupňů a vzhůru nohama k tomu:)


 Říká se, že každá žena má někde v sobě mateřský pud. Navíc má na rozdíl od muže výhodu, že se může se svým dítětem sžívat už v období těhotenství. Ale ani skrytý mateřský pud, ani devět měsíců vás nepřipraví na to, co přijde, když své dítě poprvé uvidíte jinak než na ultrazvuku, poprvé je vezmete do náruče a přitisknete k sobě, když poprvé otevře oči a stiskne vám ruku, když vás poprvé kopne i jinam než do břišní stěny...

 

Před pár dny mi skončilo šestinedělí. Co je to šest týdnů? Pro někoho malá chvilka, pro někoho celá věčnost, pro naši dceru zatím celý život... A já jsem vděčná, že můžu pozorovat, jaké to je, když ten človíček, který devět měsíců rostl v mém břiše, roste teď už po mém boku. I za svůj krátký život už mě má dcera dokázala mnohému naučit. Každý den mi udílí lekce trpělivosti (a můžu být jen ráda, že mi je neznámkuje:)), každý den mě umí něčím překvapit. 

 

A tak už jsem stihla poznat, jaké to je, když

  • vás miminko v nestřeženém okamžiku kopne do nosu, do krku nebo do jizvy po císařském řezu
  • vám miminko poblije (poblinká bylo v tomto případě slabé slovo) vyprané kalhoty

  • v ten stejný den, co vám poblinkalo kalhoty, vám miminko pokadí sukni a prostěradlo na manželské posteli

  • vás paní dřívějšího data narození v parku poučují, jak mít správně (ne)zakrytý kočárek

  • tříhodinový spánek bez přerušení považujete za luxus

  • dítě, které vezete v kočárku, je vaše vlastní a ne jen půjčené na povození

  • vás lidi oslovují maminko

  • si uvědomíte, že to krásné stvoření, které zrovna tiše spí v postýlce, je opravdu vaše dcera

  • si uvědomíte, že to stvoření, které vás budí ze spaní, protože má problémy s bolením bříška, je stále vaše dcera

  • víte, že ať prožíváte libovolnou z výše uvedených situací, milujete svoji dceru

 

Být mámou, to něco stojí, ale rozhodně to stojí za to!