Vánoce se blíží a na maminky, babičky a jiné rodinné příslušníky ze všech stran vykukují reklamy na hračky. Dnes už ovšem ne jen na tak obyčejné hračky, ale na hračky, které dostatečně rozvíjejí motoriku, smysly, intelekt a já nevím co ještě. Možná jste si všimli, že takové hračky většinou musíte draze zaplatit. Díky tomu, že jsme klientskou rodinou Rané péče, tak ale víme, že spoustu rozvíjejících, nebo chcete-li stimulačních, hraček si lze vyrobit doma s mnohem menšími náklady, často dokonce z odpadového materiálu či různých zbytků.


 Pokud byste tedy rádi svým (nebo jiným) ratolestem nadělili pod stromeček (nebo k Mikuláši, nebo k narozeninám, nebo třeba jen tak) nějakou takovou hračku a jste alespoň minimálně manuálně zruční (stačí, když budete umět stříhat, lepit a navlékat:)), mám tu pro vás inspiraci na zrcadlovou multifunkční krabici. Hračka byla primárně cílená na dceru, tedy dítě se zrakovým (a kombinovaným) postižením, ale jak jsme záhy zjistili, oslovila i ročního zcela zdravého synovce, takže je vskutku víceúčelová.

 

Jako základ mi posloužila krabice s nižším okrajem. Dno jsem polepila samolepicí zrcadlovou fólií (objednávala jsem z internetu, použila jsem ji už na výrobu několika stimulačních pomůcek), vnitřní stěny krabice potom zebrovanou lepicí páskou z Levných knih.

Do delších stran jsem udělala vždy proti sobě díry tak, abych jimi mohla provléknout gumičky. Použila jsem přímo gumičky z krabice s korálky, protože vypadaly dostatečně pevně (a zatím i přes intenzivní používání drží), ale můžete použít třeba kloboukovou gumu nebo tenké pruženky - důležité ale je, aby použité provázky byly pružné, aby vydržely opakované natahování. Potom jsem navlékala různé věci na gumičky tak, aby výsledek byl dostatečně barevně, zvukově i hmatově pestrý.  

Použila jsem dřevěné barevné korálky, v jedné řadě jsou samotné, ve druhé jsem je doplnila rolničkami, abych získala jiný zvuk. Další osvědčená varianta jsou víčka z pet lahví, dělají zajímavý zvuk i strukturu (zvláště víčka z vod Korunní, které jsem použila na krabici pro synovce). Jen si dávejte pozor u děrování, plast, z něhož jsou víčka vyrobena, je hodně pevný - já používám silnou jehlu na boty v kombinaci s kladivem:) Další řadu tvoří knoflíky různých velikostí a z různých materiálů, které jsou navlečené na dvou gumičkách kvůli lepší stabilitě. A konečně poslední řadu tvoří kus vánočního řetězu se zvonečky, na obou koncích navázaný na gumičku, aby šel natahovat.

Fantazii se ovšem meze nekladou a můžete si tak vyrobit vlastní kombinace čehokoliv, co vás napadne, a bude dostatečně smyslově zajímavé. Pokud nemáte poblíž žádnou galanterii nebo dostatečné domácí zásoby, pěkné knoflíky, pruženky, rolničky i další drobnosti lze objednat např. z fleru.

Abych nemusela pořád sbírat krabici ze země, pokud by si dcera hrála ve své sedačce se stolečkem, vymyslela jsem ještě malou vychytávku pro uchycení. Ze spodní strany krabice jsem přilepila jednu část suchého zipu a druhou jsem nalepila na širokou stuhu, kterou můžu přivázat na stoleček nebo libovolně jinde. Dceřinou nejoblíbenější zábavou je ovšem ležet na zemi a mít krabici na hlavě, tak tato vychytávka zůstává v našem případě většinou nevyužitá:)

 

Dcera byla z krabice od první chvíle nadšená a vydržela si s ní hrát klidně hodinu v kuse. Krabice tak s námi putovala i na prázdniny k babičce, kde se do ní na první pohled “zamiloval” také náš roční synovec. Nejprve se dlouhou dobu bavil natahováním jednotlivých gumiček, potom objevil zrcadlové dno a postupně odhrnoval gumičky a dělal na sebe kuk:) Proto jsem mu krabici v trochu jiném provedení vyrobila ke svátku.

Základ tvoří opět krabice (tentokrát od bot), ale s víkem. Dno je opět polepené zrcadlovou fólií, zbytek krabice samolepicími tapetami s pestrými vzory.

Do víka jsem vyřízla tři otvory, aby krabice mohla sloužit také jako vkládačka. Za vkládací předměty jsem použila, co bylo po ruce, konkrétně víčka, staré přebytečné kostky a domino (pozůstatky z nějaké zděděné krabice s hračkami, které už zůstaly jen v pár kusech, takže pro hru nešly použít). Otvory i předměty jsem oblepila samolepicími barevnými papíry ve výrazných barvách.

 

Navíc jsem na jednu boční stranu krabice přilepila pruh poloviny suchého zipu a kousky druhé poloviny přilepila na tvary vystříhané z pěnovky, tak, aby šly sundávat a znovu přichytit.

Synovec si krabicí krátí např. dlouhou chvíli při cestování autem.

 

Pokud byste měli jakékoliv dotazy k výrobě, klidně se ptejte v komentářích. A jestli se necháte zlákat k výrobě, tak se nezapomeňte pochlubit výsledkem!