Předchozí článek (velikonoční přání nepočítaje) byl o tom, co prožíváme těžkého. V některých věcech to nemáme jednoduché a občas jsou dny, kdy padám “na hubu” z vyčerpání fyzického i psychického (a ani brambůrky a kafe to nezachrání). Ale zároveň jsou chvíle, kdy velmi zřetelně cítíme, že se o nás Pán Bůh stará a když se pořádně podívám kolem sebe, vidím různé větší i menší zázraky, které se nám dějí.


 Asi největším zázrakem je náš byt. Už od svatby jsme uvažovali o vlastním bydlení. Na přetřes přicházely nejrůznější varianty, od domku na malebném valašském venkově po hlavní město. Když se nám pak narodila dcera, která vyžaduje specifickou péči, bylo víceméně rozhodnuto - nějaký rozumný bezbariérový byt v největším městě Moravy bude optimální varianta. Čas od času jsme tak pomrkávali na weby různých realitek a při pohledu do kolonky cena se vždy trochu děsili a byli vděční za relativně levný nájem. Bohaté strýčky či babičky s bytem nebo miliony nemáme a uvázat si na krk na dlouhá léta hypotéku v nás vzbuzovalo obavy.

Ovšem po čase nám v pronajímané jedna plus jedničce se všemi speciálními pomůckami pro dceru (navíc s nadějí, že do budoucna se počet členů rodiny ještě trochu rozšíří) začalo být trochu těsno. Tak jsme si sedli, na základě záznamů příjmů a výdajů domácnosti si spočítali, kolik maximálně nás může bydlení stát, abychom dostali a pak i utáhli hypotéku, a začali lustrovat všemožné internetové portály s nabídkou nemovitostí a následně obcházet v úvahu připadající byty.

 

První prohlídky byly spíše zklamáním. Asi nikdy nezapomenu na paní, která tvrdila, že to, že jádro je nerekonstruované (rozuměj - vše v umakartu, linka v plechu…) je výhoda, protože si to můžem udělat podle sebe a když budem chtít, nebudeme mít problém se vejít do sto tisíc… Své optimistické vidění světa pak završila při dotazu na to, jestli je provize v ceně. Po záporné odpovědi dodala něco ve smyslu, že nějaké drobné se vždycky někde najdou. Ty “drobné” znamenaly částku kolem 130 tisíc… Nevím, jak vy, ale já málokdy jen tak sáhnu doma do kapsy kabátu a vytáhnu sto tisíc:)

 

Měli jsme pocit, že nic neseženem. To, co bylo v naší dostupné cenové kategorii, nám vůbec nevyhovovalo (ono když hledáte bydliště na - pravděpodobně - doživotí a k tomu jste ještě limitováni specifickými potřebami svého dítěte, tak vybíráte, i když nejste extra vybíraví). A to, co by nám vyhovovalo, bylo vysoko nad naše limity. Ovšem už od začátků hledání jsme naše budoucí bydlení svěřovali svatému Josefovi. A pak jsme narazili na nabídku bytu ve stejné ulici, ve které jsme bydleli. Byt vypadal na fotkách moc hezky, navíc měl rekonstruované jádro (jupí, žádný umakart!) a byl i dobře dispozičně řešený a dostatečně velký. Ovšem byl v naprosto příšerně vypadajícím paneláku, posledním nerekonstruovaném v celé ulici. Zdi vstupní chodby si špínou, nápisy a rytinami moc nezadaly s nádražním podchodem a starými okny se za větrných dnů honila meluzína celým bytem. Na následující rok byla plánovaná kompletní rekonstrukce, což znamenalo, že po zateplování v obou našich předchozích bydlištích se ani tady nevyhneme životu na staveništi (a nejspíš nikoho neudiví, že se nám do toho dvakrát nechtělo). Na druhou stranu právě stav paneláku se odrazil na ceně, která nebyla tak závratně vysoká, jako u podobných bytů v opravených domech, a částka, kterou jsme museli “položit na dřevo” tak byla skoro na korunu tolik, kolik jsme měli ušetřeno.

 

Po nějakém tom přemýšlení, konzultacích s kamarádem i rozhovorech s místními obyvateli jsme se tedy rozhodli byt koupit. Po všech peripetiích se zpomaleným a neschopným právníkem (ne naším) jsme nakonec sice o hodně později oproti původnímu plánu, ale přece jen podepsali smlouvu a nakonec se (s vydatnou pomocí našich přátel) i úspěšně přestěhovali a přežili celou rekonstrukci (i s cca sedmitýdenní odstávkou výtahu).

 

Čím déle tu jsme, tím jsme radši, že jsme do toho tehdy šli. Když se teď podíváme na ceny srovnatelných bytů v okolí, jen protáčíme panenky. Někdo by řekl, že jsme měli štěstí. Já říkám, že nám svatý Josef to bydlení dobře zařídil:)