Vrabcakblog:)

To si tak jedu vlakem z Brna, pletu si náramek… co má člověk taky ty 4 hodiny sám ve vlaku dělat, že. Učit se bylo zavrženo hned na začátku a než tupě zírat stromy míhající se za oknem, radši budu něco dělat. Tak tedy náramek přátelství s biblickým…

Srdce.Jako orgán je k životu nezbytné. Bez tohoto kusu srdeční svaloviny nikdo z nás nemůže existovat. Komu přestane bít, umírá. Řekneme-li ale o někom, že nemá srdce, zpravidla tím nemyslíme mrtvolu zbavenou vnitřních orgánů, ale člověka, který je…

Každý to zná... Otázka: "Jak se máš?" k tomu sama vybízí... konečně si můžu postěžovat... je přece tolik důvodů...Vlak měl zpoždění a pak byla ještě výluka. Učitel nám dal neohlášenou písemku. Uprostřed důležitého hovoru mi klekl telefon.…

Jednu z nejkrásnějších odpovědí na otázku, kdo se smí nazývat opravdovým přítelem, ukrývá kniha Citadela od A. de Saint-Exupéryho. Je to nejvíc nejlepší knížka, jakou znám (teda kromě Bible, samozřejmě:o) Proto se chci s vámi o tento krásný úryvek…

Citové vyznání domovu... další slohové téma z gymplu...ale donutilo mě zamyslet se nad tím, jak moc pro nás domov znamená, a jak málo si to uvědomujeme... Drahý a milovaný domove,ty jistý přístave uprostřed nádherné valašské krajiny, kde hory s…

Ž – klikatá čára na zádech zmije pomalu se plazící prosluněnou pasekou uprostřed parného léta a číhající na možnost seknout svým rozeklaným jazykem a zastavit tak koloběh krve v nějakém tvorečkoviI – rovný prouteček podobný štíhlé břízce, jíž nic…

Tak jsem se odhodlala uveřejnit tu takové malé svědectvíčko o tom, jak nám může Bůh pomáhat i v maličkostech...Není tomu tak dávno, co jsem si procházela malou krizí. Stála jsem na křižovatce životních cest a nevěděla: dát se doleva, nebo doprava?…

Tak jsme dnes se spolužákem rozvinuli zajímavou diskuzi...celé to začalo zcela nevinně, když zjišťoval, kdy že jsou vlastně ty Velikonoce:) A pak ho zarazil můj název "Květná neděle"... začal se ptát, proč zrovna Květná a pak sme se tak…

Jsem tu.Haló, Pane, slyšíš mě? Pane? Copak už i Tys mne opustil?Sedím uprostřed pokoje, v náručí tisknu svého plyšového lva a slzy mi stékají do jeho kdysi krásné hřívy...Jako loďka v bouři na širém moři zmítá se ve mně tisíce pocitů... Myslím na…

Vločka za vločkou A já vidím že padáSlza za slzou Mráz teče pomalu přicházíŘeka za řekou konec zamrzá začíná Láska odpočítávánív lidských srdcích vteřin Života umírá kapkami krve poslední barví se Člověk šarlatově bělostný sníh stává se rubášem... A…