...jedna z mých pesimistických básní o tom, jak by to taky jednou mohlo všecko dopadnout, když si nedáme pozor...napsána už před lety, ještě na gymplu...jedna z mých prvních:)

 

 

Salve!

Tak zdravím Řím

Ocellle mi!

(Miláčku můj)

Starověké město

Mlčení

Náhle přerušené

výkřikem „Heuréka!“

To právě Archimedes objevil svůj zákon

Kamenné ulice

spěchající lidé

první křesťané

Quo vadis, Domine?

 

Salve!

Pozdrav zmizel

Z ulic

odevšad

Město 21.století

Hluk

ve dne i v noci

spěchající chodec

s vysokoškolským titulem

Kariéra?

Peníze?

Quo vadis, člověče?

 

Salve!

Zbytečné slovo

pohltila je

nekonečnost vesmíru

už není

nepředstavitelná

touha po moci

sláva a bohatství

Na druhé straně bída a hlad

Atomové bomby

zoufalství

Quo vadis, lidstvo?

 

Salve!

Už nezazní

nikdy

nikdo

tu totiž není

nic

trosky slávy

Koloseum bez gladiátorů

poslední sbohem

náhrobní kámen

u zbořené brány

zašlý nápis

Quo vadis, Domine?