Vrabcakblog:)

Báseň jednoho osamělého večera

Psáno jednoho pošmourného zářijového večera

Báseň o růži... O růži? Růže koupená ve stánkupár korun tě stálaradost v očích, bolest ve spánkukdyž se na mě smálamožná to jen hrála Uvadá, uvadá, uvadá...Rychle natočená voda do sklenkyto aby se neřeklohořká role sladké milenkytrochu ji snad…

Člověk je hledání odpovědí na otázky stále se opakující cyklus úspěšně marných pokusů o přežití Člověk je dravec skrývající sílu nesmírné slabosti protikladů dobra a zla někde uvnitř dříme spravedlnost Člověk je nepovedený Pán tvorstva oplývající…

...jedna z mých pesimistických básní o tom, jak by to taky jednou mohlo všecko dopadnout, když si nedáme pozor...napsána už před lety, ještě na gymplu...jedna z mých prvních:) Salve! Tak zdravím Řím Ocellle mi! (Miláčku můj) Starověké město Mlčení…

Vločka k vločce se přidáv divokém rejilaskavé panenky v hedvábílehce se nadnášejíČarovná bílá tmaza okenními tabulkamivkrádá se do dušesrdce zmrazí ledovými kramiPod bílou peřinoutráva se dusíspát se jí nechcenechce – však musíTichý pláč spadlých…

Přesýpací hodiny životaodbily půlnoczbývá už jen vteřin párpohltí Zemii vše, co je na nípalčivý nenávisti žárZem modrá sekrví vznešených cílůna hrobech vrahů ženy v černém lkajínevidí neslyšínedbají na toupíři moci že lásku z nich sajíJezero štěstí…

Vločka za vločkou A já vidím že padáSlza za slzou Mráz teče pomalu přicházíŘeka za řekou konec zamrzá začíná Láska odpočítávánív lidských srdcích vteřin Života umírá kapkami krve poslední barví se Člověk šarlatově bělostný sníh stává se rubášem... A…

Počítáš další dny Z prázdné truhlice ztracených pokladůUkrýváš svoje snyZa branami víček, zamčenými na sedm západůKapka rosy po tváři ti stékáSe slanou příchutí mořských vln a pískovcových skalOkamžik pouhý na sestry čekáNež zmizí někam do propasti,…